smát se tvým postřehům
o roztomilosti školního žvatlání,
když se sotva držím
odcizené desky stolu,
celou noc jsem proležel
ve vizích plných hořlavých plynů a palčivejch neoprénů,
jen abych nemusel slyšet
ten děsně smutnej tón,
kterej hrávaj starý ožralý námořníci,
sedí na citrusovejch bednách
a hrajou,
když je s ověnčenýma očima míjím
v dalším krychlovým ránu,
neslyšně mrznu v umyvadle,
všude kolem nakradená tma dětských očí,
skoro slyším ten pláč,
je schovanej v novinovým papíře,
palcový titulky
slepených mezilidských vztahů..
..trávím svůj žaludek
chemicky nafouklým pečivem,
je mi to jedno
- přijdou další týdny
s příchutí vyžvejkaný pryže.
Lidsky se nechávám krmit
zkušenostmi
o správné rentabilitě právě nabytých znalostí
podání ruky:
Drtič & Leklá ryba
Odpoledne potkávám
Sběrače odkvetlých stránek mých knih,
které jsem za těch neuvěřitelně dlouhých nocí
vkrojil
do hlavy mé postele.
Pokýve hlavou,
když podepisuju
stále se prodlužující odcizení,
odchází dveřmi,
nemám sil vracet
všechno to požehnání,
který jsem za poslední roky dostal.
26.11.2003 09:32
Žádné komentáře:
Okomentovat