Vítej vosí králi
rozpažím & přijímám tě do svých očí
stojím na kastlíku
kovových mincí
na stejném kastlíku
kde jsem chtěl promrznout
svůj první let
do liján
Pevně se zakusuji do bodce
cítím jak mé zuby praskají
o hůl metafyzického starce
drtí mě
silou svých vlasů
pomalu stoupám
Pak mě uchopí čísi ruka
& přebalí do alobalových plenek
budu usměvavý
zatlačen do zrcadla
dvouhlavých holčiček
14.02.2004 18:42
Žádné komentáře:
Okomentovat