pondělí 18. května 2009

VF

Jsem o 5 týdnů pozadu
schovanej v rozpáraný kapse
halucinuju cestou do hvězdárny
tam nahoře nad lunaparkem
ztrácím dědu & vnoučka
Legendární ledňáčci
pod neprůstřelnou vestou
na každým srdci
brečím
brečím do tý koláže

Všechno jsem to nechal
v 8. tracku
Sofie Lorenová
na zdi
pokoje
před
50432
minutama

23.02.2004 18:23

Čokoládoví psi


Schovej do závětří
štětce & zmačkanou tubu
pastelových snů
dnes už není čas
učit se retušovat
obrysy čokoládových psů
kteří visí na tvé ruce
a z mordy jim kape
rozhovor o tom
když jsi míval
jako šestiletý samovládce
klíče k duhovému porcelánu
zapomeň na to
že bys ještě někdy mohl
nafouknout mraky trubičkou
od pomerančového džusu
modrá cesta je dávno
pod hladinou
alkoholového oparu

22.02.2004 13:06

Minulý týden


Přemýšlím jaké to je
být po operaci
se střevy o 40 cm kratší
za sebou 87 let
dvojjazyčných rozhovorů
a obědů z konzerv
jaké to je
ležet pod přístroji
a myslet si, že jsem po infarktu,
čekat na JIPce až přijde sestra
a vymění infuzi
krevního derivátu
Přemýšlím jaké to je
čekat až konečně dostanu
poslední obsílku
a chladné ruce zřízence
pohřebního ústavu
připevní ji na můj palec
jaké to je
čekat v polstrované rakvi
až se dostaví všichni soukmenovci
a propuknou v pláč
když kněz rozkmitá chvalozpěv
o mé jedinečnosti

Až budu takhle daleko
spalte mě
a
vdechněte můj popel
do svých tváří
chyťte mou duši
do zavařovací sklenice
& vezměte si ji domů k ledu
chtěl bych ještě pár týdnů
meditovat o tom jaké to bylo
když jsem v 19 čekal
na návštěvní hodiny

21.02.2004 12:25

MK

Vítej vosí králi
rozpažím & přijímám tě do svých očí
stojím na kastlíku
kovových mincí
na stejném kastlíku
kde jsem chtěl promrznout
svůj první let
do liján

Pevně se zakusuji do bodce
cítím jak mé zuby praskají
o hůl metafyzického starce
drtí mě
silou svých vlasů
pomalu stoupám

Pak mě uchopí čísi ruka
& přebalí do alobalových plenek
budu usměvavý
zatlačen do zrcadla
dvouhlavých holčiček

14.02.2004 18:42

Bookman Old Style

Je ticho
počítám krvavé fleky na polštáři
snad snědl jsem půlměsíce
snad vtlačil tvar pružin do zad
obtékáš mě
v ústech zbylo hořké opiové prázdno
myslel jsem že nás budou vystavovat
vedle jakkostní rýže
myslel jsem že spolu půjdeme
na půlnoční walk v bílých ponožkách
s dlaněmi plnými vanilkového dechu

Jenže v opilých korábech
se stalo slunce běžným artiklem
& já si ještě nikdy nepropíchl kus kůže

13.02.2004 18:47

08.02.2004

Na špičkách smrků usedají ptáci
& polykají první kořist,
vítr odvál jejich zpěv
do hnízd
pod okapy,
ještě zdaleka
není čas poohlédnout se
po parádivém peří,
jen spánek je
čím dál tím neklidnější...

08.02.2004 18:03

Fensterflügel

Možná se převrátíme
přes okenní parapet
nemusíš mít strach
otec se nevzbudí
ty mě sirku do úst
já tobě škrtátko za ucho
venku krouží dívky
s lyžovitými futrály
čekají kdy to přijde
(zapomenou se do větru)

V módní sklenici fazolí
pomalu stláčím med
chci být nejsladší střevlík
do zlatova ulepený
až budu smáčet nohavice
v karmínových pramenech
které už rok plynou
z vytrhaných řas.

01.02.2004 11:11

Stále str. 51



Pronajmi si bar
na Montmartru
anebo
schovej 2 lahve
archivní tuše
(namalujem rozprsknutou tmu
na ledový kry)
čínské polívky jsou struhadlo
drásně psané od konce
½ kg oranžových pomerančů
a neboj
nenosím jen košile

26.01.2004 19:17

Mezi týdny


Vitamíny & kofein & vůně podzimní tryzny
v pomačkané plechovce
Indian tea
pomalu plavou
po temperových kalužích.
Hladové děti
pláčou
schoulené k pokroucenému houslovému klíči,
jsou muzikální
nebo by měly,
ujídají ze slovníku spisovné češtiny
v zeleném přítmí.

21.01.2004 19:29
korektura 2009

Kam?

Jemná a dýchavičná
sestro
palmových tanečnic,
kam schovala jsi
tác s odrazem
pomalovaných marionet?

Našel jsem tu jen
háčky schované v rybím smutku,
studené a cizí.


17.01.2004 10:22

Obratník Raka

Pomalu začínám splácet
noci
překryté
Obratníkem Raka,
poflakoval jsem se
po Rue de Henry Miller,
abych mohl vidět
pařížský krysy & prostitutky
s vyhrnutýma sukněma,
zasmrádlý pokojíky velkých utahovačů
(tam někde prý žil Maupassant)


V listech

06.01.2004 09:34
korektorovy hlavy


Domácí schovává bezohledně
literárání brak
v dětském kočárku,
Gándího učeň
neví jak se používá bidet
a tak s ostudou odcházejí z bordelu,
rusové provádějí
desinfekci & deratizaci
kin, divadel & oper,
jejich psi mají různé druhy červů,
poctivě je skládají
na jídelní stůl
a Ameracan Express?
Zase telegram od Mony,
přijede nejbližší lodí,

další falešná naděje


už 9 měsíců...

2004


urozená děvko obav,
raději bych si vytrhal
všechny žíly,
okrasný větvoví rukou,
raději bych uspal
nově vytvořený
neutrony v hlavě
(za poslední půlrok)

než aby...

Klidně zapomenu
na italský náměstí
ve stínu firmy Barvy & Laky,
klidně rozdrtím
zdiamantované uhlíky
krušnohorských tradic
---> nazpět

Ber les známých očí,
dýchej jejich hlasy,
můžeš třást s prazákladem
(pískoviště, červený kyblíček)

vsaj do sebe
můj bylinný šampon,
je proti lupům.

Jen zhasni venkovní světla
v hlupákově,
ale počítej s tím,
že čas je teď
můj.

05.01.2004 09:30

Už je toho málo

Už je toho málo
věcí-myšlenek-pocitů,
který jsem si schoval nastranu,
abych se měl z čeho těšit,
když přestanou krystalky světla
padat na můj oxymorón pralesních národů,
poslední šamani
zalezlí ve svých promoklých chýších
krčí nosem
a hrabou levou nohou do hliněných obrazců,
jsou hubení,
žluté tesáky plný nevyspání,
pytle okousaných kostí
minulé generace
rozdrceny na prach

slábnou

a

s
nimi.


03.12.2003 09:33

Momentálně

Ani nevíš, jak je to těžký
smát se tvým postřehům
o roztomilosti školního žvatlání,
když se sotva držím
odcizené desky stolu,
celou noc jsem proležel
ve vizích plných hořlavých plynů a palčivejch neoprénů,
jen abych nemusel slyšet
ten děsně smutnej tón,
kterej hrávaj starý ožralý námořníci,
sedí na citrusovejch bednách
a hrajou,
když je s ověnčenýma očima míjím
v dalším krychlovým ránu,

neslyšně mrznu v umyvadle,
všude kolem nakradená tma dětských očí,
skoro slyším ten pláč,
je schovanej v novinovým papíře,
palcový titulky
slepených mezilidských vztahů..

..trávím svůj žaludek
chemicky nafouklým pečivem,
je mi to jedno
- přijdou další týdny
s příchutí vyžvejkaný pryže.

Lidsky se nechávám krmit
zkušenostmi
o správné rentabilitě právě nabytých znalostí

podání ruky:
Drtič & Leklá ryba



Odpoledne potkávám
Sběrače odkvetlých stránek mých knih,
které jsem za těch neuvěřitelně dlouhých nocí
vkrojil
do hlavy mé postele.

Pokýve hlavou,
když podepisuju
stále se prodlužující odcizení,
odchází dveřmi,
nemám sil vracet
všechno to požehnání,
který jsem za poslední roky dostal.

26.11.2003 09:32

Devatenáctýho

V sedmnácti a půl tu byl obrovskej craj,
protože jsem se snažil
být alespoň na chvíli
ten kdo myslí & dává,
ten kdo vnímá.

Teď počítám jemnější ručičky času
a nezbývá nic jinýho
než obousklonný rande naslepo,
abych mohl poznat,
jaký to je
bavit stoosmedesátitří centimetrovou blondýnu,
která je introvertní
a
nikdy
nikoho
neměla
a
líbí
se

dlouhý vlasy
a

zapomněl
jaký to je
vést
intelektuální hovory
o "sakra" nářezovým rocku...

XXX

V čajovně duněla
otázka A co teď?,
tak jsme raději šli do kopce
nad Karasem,
stejně to nikam nevedlo,
ztrácela dech
a vyprávěla mi,
jak vyvrací soušky v lese,
teda pokuď jí síly stačí,
byla zadýchaná,
do toho nudnýho vilovýho kopce,
kterej se láme nad Njů Ruskem...

XXX

Podruhý u J. Bechera,
zase ticho
MTR
NMTR
Nevím, mám políbit?
Je sakra zima,
nadáváme na psy s tlustým kožichem...

Uklidíme?
Takže já asi půjdu, viď?
Tak se měj...
Zmrzlý úsměv obou.

Chci vůbec políbit?

Heh, tak já du k tý Aralce,
co ty na to?
Pěkná zima, já vim.
(očistec se hodí)

XXX

Modlitba k Japhymu,
lampa bliká,
čekám další půlhodinu,
modlitba k Salovi,
lampa rozverně prská světlo,
nakonec staví hjundaj,
už sem myslel, že tu strávim celou noc,
170 ve tmě na Ostrov,
polární bozi řítící se po dálnici...

XXX

Rychle o půl devátý oběd,
zapomenout na
narcisistický kecy,
tříhodinovej výplach osobnosti,
měla by se vlastně bát...

XXX

A zase piju...

20.11.2003 14:51

Odpoledne

Přál jsem si sladkej polštář
Nylonovo peří
hezky na podtácku
ne sedět v hospodě
a čumět jak Lácio vede dva jedna
v římským derby o špunty
a rudorudej podpatek

Já tu násadu na koště
stejně nedonesu
pán profesor
ono to prasklo samo

A vůbec letos maturuju
tak kam ten spěch?

Andulka a její obrovský modrý oči
kontaminuje školku
-------->Hezky se posaď na Obchodce v první lavici
a kresli si
hlavně drž tlamičku...

To si můžem dovolit
ruský hvězdy!
100% informovanost
6 % drogově závislých...




Budoucí důchodci na čajích.

10.11.2003 15:51

Frenetikům

Ležím na zasloužilým gauči,
nevím jestli je to síťovinou ve vlasech
nebo dostatkem zrůžovělého dopisního papíru,
ale je tady opět ten večer,
co se schovává pod polštářema,
čeká až ortodoxně zaklesnu oči
do protější nevyplněné zdi,
čeká až se roztleská kruhová ospalost
o zmrzlý kachlice podzimních svačin
a
pak
škubne
hadrovými klikami lidský zástěny,
skácí všechny gumový snáře
nedorostlých nemocničních sálů po třiceti letech,
zmuchlá plakáty lákající
na odložená cirkusová představení
expertů na sloní potenci
a
zapečetí Deníky příležitostních výměn,
snad zavlaje geneticky upravené spodní prádlo,
snad přijdou i opuchlý trafikantky,

když tu budu tak hloubavě plašit
napůlrozpuštěné - vidoucí - stíny.

05.11.2003 14:58

Achjo stařičkej dobrej Consul

Achjo stařičkej dobrej Consul,
vynechávaj mu písmenka,
za 3 měsíce jsem zvládl
utopit všechny známý obličeje
v exkluzivní lahvi vývozního oleje,
ať žijí exportovaný city,
stejně pro ně nebylo místo –
řekli mi na oddělení Znárodněných,
skoro čekali, že poděkuju.
Takže teď budu stát na Hlavní třídě
úplně sám, snad mi zbylo alespoň
na krabičku tabákových příslibů,
v rozbitých botách rozbiju
lví strážce na plantážích
bílé? koky, pod nehty
fialových
nudných
zkřivených
věčně zblitých
pomalu stárnoucích mudrců Podbřišku,
které denně zdravím, když kupuju
v jejich kiosku jejich „chutné“ bagety.
Už nemám u koho bych schoval
nejnovější model deštivých pršiplášťů,
když si půjdu pro další přídavek
svačinové exploze pro pokročilé.
Takže čekám dvacet let spodních proudů,
pak možná zdědím lehký člunek iluminovaný,
abych všem necpal, že jsem přišel na to,
proč trpasličí pinčové po nocích
píšou Veliké dějiny mokrých očí,
odevzdám savý zmodralý palce
od věčného zamačkávání lišek Bystroušek
do kamenitý země.
Koupím si
dům
křeslo
uvítací dečku
vyhřívací koketku
svůdnou zarážku na dveře
a možná zapomenu na to,
že jsem to byl já, kdo naplnil láhev.

04.11.2003 09:34

Byl večer elektrických žárovek

Byl večer elektrických žárovek
a ona seděla na modré židličce,
kolem lítali ukřičení číšníci,
řvali italské objednávky vinného po-střiku,
jenže za oknem vážně kvetl prosinec,
šeptání trochu mimo módu…
Prohlížela si mě přes průhlednou rtěnku,
v rukou jsem schovával zjizvené smuteční oznámení,
prodávali ho za úklonu na rohu NOVÉHO ÚSVITU,
zašlé fotky prarodičů v rámování…
A tak jsem tedy pohledem požádal
o šťastnou vrásku na tváři – vyslyšela mě –
dveřmi vstoupil prodavač plyšových klobouků –
zatáhl jsem za list zakrslé palmičky –
nechal se zvolna krmit filozofií
drahého parfému chanell č. 5…
Opět přicházela rána ve vyhřáté posteli,
pod bledou peřinou jsem s chutí
prohrával předem známý souboj v rumykup,
škoda že v kinech zrovna hráli Klub nevěřících,
nejspíš jsem se příliš smál motýlkaření klasiků…

03.11.2003 16:09

Bilance z výšky

Stojím na vratce rozkývaných,
blazeovaně japonských tyčkách,
natrpkle škrábu
do pomyslného vrcholu ornament...

je půl druhé, času dost

...ale sotva vidím tkaničky bot,
hlavu žhnou mi akvamarínoví racci,
podzimní sůl lehce pálí v očích,
rozeběhl bych se...

tedy s dovolením

...jenže se moc kývám
od zalévání botanické zahrady,
až po obsesi páraného kuřete...

co půl druhé, za deset dvě

...nemá to cenu,
vždycky jsem to tvrdil,
strčte, vždyť jsem směšný...

31.10.2003

Myslivecká

Ou jé
projektuju si tak ve volným čase
jaký by to bylo
nahnout se přes okraj studny a slyšet prosincový mraky
že lesy už dávno žádaj nezávislost
sbalil bych svý myslivecký saky paky

trombóny a časopis pro iluzionisty
včerejší nálady s příbalovým letákem
a do krabičky poslední záchrany
pět panáků
zlome
nou startku

a vyrazil na aukci poctivýho dubovýho

06.12.2008

Vše je dovoleno

Vše je dovoleno
tenhle podzim, tuhle zimu

Rizoto v bufetu za šedesát
se leskne víc než bylo zvykem
místní vládci razítek a stisků ruky
stojí fronty
na další extra rohlík k polívce
labužnicky roztahujou hrudník
na protější zdi
se z jejich úsměvů
začíná dělat úřednická plíseň

hudba z reprodutorů
roztáčí šrouby, lodní šrouby v mý hlavě
čekám až vír stáhne
tohle polední blues někam ke dnu

Vše je dovoleno
tenhle podzim, tuhle zimu

Zdají se mi sny
o rychlovarných konvicích
hučících v jedné dlouhé řadě
tisíce ženských rukou
od lokte dolů obnažených
vkládá čajový sáček do nádob

probouzím se stejně jako jsem uléhal
sám a bez sebe
hlavu položenou na knize
bokem zaklíněnej o stůl

Vše je dovoleno
tenhle podzim, tuhle zimu

02.11.2008 15:33

Zapálil bych si, ale došla mi krabička

Měsíc za oknem se až příliš podobá
špinavýmu čtverhranýmu lustru
celej zastřeně nepřátelskej
bude tam viset až do rána
uraženej jako vždycky
jakoby snad na tom záleželo

tichá projekce přes sklo
kterou postupně vytlačují
bubnující záclony v průvanu

vtláčím prstama spánky směrem dovnitř
a pak je zas nechávám se vrátit
jako falešný snový žábry
kdybych teď usnul
dýchal bych právě přes ně


jenže
už zase nevím
kam se poděly ty mý skvělý sny
plný cinkání a poskakování
šaškovská nátura se rozhodla pro derniéru
a i tu si sotva pamatuju.

16.03.2008 01:23

Se jednou takhle vzbudíte a posadíte na posteli

Přes ten ranní kašel
který se protáhne až do dalšího rána
přes všechny ty vypadaný vlasy
co mám místo koberce
jsem si nějak nevšimnul
že už dávno pozbývám ostruh

jazyk otupil
před lidmi dávám přednost mumlání
a svádím to na únavu
na vládu
na příbuzenstvo
cokoli je po ruce

už se jenom těším
až začnu s šílenstvím v očích
hledat po lesech jámy a kotliny
abych se tam mohl vykřičet
nad tou bídou
že jsem jenom prázdným torzem

17.02.2008

Já byl včera akorát na pivu s králičíma očima


jsem zase celej vystavenej z ničeho
od tkaniček po obočí
od školky až na čtvrteční kurz estetickýho cítění
potřeboval bych klobouk na hlavu
pokud možno celej černej
abych mohl alespoň chvíli šaškovat před zrcadlem
hrát nevyspalýho funebráka
a všechno nebylo tak vážný
jako ten trafikant dole u zastávky

budete si přát?
kamarád by potřeboval průhlednej obal na zobcovou flétnu
ale vím, že ho od vás nikdy nedostane
věčně se tu poflakujeme s prázdnýma rukama
celý upatlaný barvama z předešla
ukřičený a rozmrzelý
takže se snad ani neni čemu divit
jen mám občas slabší chvilky

31.01.2008 15:55